Gariwo | Hledat na tomto webu:

Proc Cesko oficiálne neuznalo genocidu Arménu?

Systematickou likvidaci až 1,5 milionu Arménu, kterou Turci spustili v dubnu pred sto lety, Cesko zatím neprohlásilo za genocidu. “Na rozdíl od Francie nebo Slovenska,” zlobí se ceský Armén a úspešný podnikatel Gevorg Avetisyan

Gevorg Avetisyan

Gevorg Avetisyan Časopis Týden

Každý Armén má v rodině předky, kteří se stali obětí genocidy. “Jsou známy i případy, kdy Turci hráli fotbal s uřezanými hlavami,” říká Gevorg Avetisyan. Když turecké úřady začaly 24. dubna 1915 s hromadným zatýkáním a vyvražďováním arménské inteligence i podnikatelských elit, došlo také na velkovýrobce cukrovinek Chačika Melikyana. “Můj praděd, Turci ho oběsili přímo v jeho továrně v dnešním Istanbulu,” vypráví český Armén Gevorg Avetisyan, jemuž se přezdívá “pan Marlenka”. A to podle stejnojmenných medových dortů, které vyrábí ve Frýdku-Místku. “Zavražděný praděd vlastnil v tehdejší Osmanské říši nejvyhlášenější firmu na výrobu tradičních orientálních sladkostí rahat lokum. Vlastně jsem navázal na jeho podnikání, které pro něho skončilo tak tragicky,” přemítá.

Pradědeček Chačik se stal jednou z prvních obětí velké etnické čistky, kterou v minulých dnech nazval papež František první genocidou 20. století. Genocida trvala do roku 1923 a celkový počet obětí se odhaduje na 1,5 milionu, přežilo jen 600 tisíc Arménů, kteří většinou utekli za hranice a dali základ dnešní sedmimilionové diaspoře, zatímco samotná Arménie má jen tři miliony obyvatel. Současné Turecko sice uznává, že zahynulo 250 až 500 tisíc Arménů, nicméně prý šlo jen o následky chaosu světové války. O genocidě nechce Ankara ani slyšet.

Turecko je však členem NATO a už 23 členů tohoto obranného společenství oficiálně uznalo, že Turci provedli na Arménech genocidu. Česká diplomacie však váhá. Genocidou sice označil vyvražďování Arménů prezident Miloš Zeman, ale Hrad později upřesnil, že šlo o Zemanův soukromý názor. A i když zahraniční výbor Poslanecké sněmovny v půli dubna schválil usnesení, že šlo o genocidu, celý parlament žádné oficiální stanovisko nevyhlásil. A stejně tak ani vláda.

Přitom to byla právě Praha, která Evropu podrobně informovala o celé tragédi. Třeba český cestovatel Karel Hansa už v roce 1923 popsal genocidu v díle Hrůzy východu. “Knihu připravuji v novém reprezentativním vydání” slibuje Gevorg Avetisyan. Hansa v Československu založil i Fond pro arménské sirotky.

Převzato z webu orer.eu

30. dubna 2015




Metz Yeghern

il genocidio degli armeni

Nel quadro del primo conflitto mondiale (1914-1918) si compie, nell’area dell’ex impero ottomano, in Turchia, il genocidio del popolo armeno (1915 – 1923), il primo del XX secolo. Con esso il governo "dei Giovani Turchi", che ha preso il potere nel 1908, attua l’eliminazione dell’etnia armena, presente nell’area anatolica fin dal VII secolo a.C.

Nella memoria del popolo armeno, ma anche nella stima degli storici, perirono i due terzi degli armeni dell'Impero Ottomano, all’incirca 1.500.000 persone. Molti furono i bambini islamizzati e le donne inviate negli harem. La deportazione e lo sterminio del 1915 sono stati preceduti dai pogrom del 1894-96 voluti dal Sultano Abdul Hamid II e da quelli del 1909 attuati dal governo "dei Giovani Turchi".

leggi tutto