Gariwo: Zahrada Spravedlivých

Gariwo | Hledat na tomto webu:

Odvaha Věry Čáslavské: pro vlastní důstojnost obětovala všechno

Věra Čáslavská mohla mít všechno: peníze, slávu, kariéru, a přesto řekla ne, to ne Spravedlivých, rozhodla se raději přijít o všechno, než ztratit sebe sama a svoji důstojnost a morální integritu.

Václav Havel a ​Věra Čáslavská

Václav Havel a ​Věra Čáslavská ©Profimedia

Mohla mít všechno: peníze, slávu, kariéru, a přesto řekla ne, to ne Spravedlivých, rozhodla se raději přijít o všechno, než ztratit sebe sama a svoji důstojnost a morální integritu. Věra Čáslavská, narozena v Praze v roce 1942, byla mimořádnou českou sportovkyní, jež během pouhých jedenácti let své kariéry získala jedenáct olympijských medailí, z nichž sedm bylo zlatých, a dalších deset medailí z mistrovství světa a deset z mistrovství Evropy. V Československu se čtyřikrát stala sportovkyní roku a v roce 1968 byla zvolena nejlepší atletkou světa. Ale nebyly to jen její gymnastické výkony, kterými tato impozantní žena ohromila celý svět.

Na olympijských hrách v Mexico City v roce 1968, krátce po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, kam byly tato vojska vyslána z Moskvy s úkolem potlačit pražské jaro, odvrátila Věra Čáslavská na stupních vítězů během sovětské hymně demonstrativně hlavu a riskovala tak diskvalifikaci z prvního místa. Po návratu domů se všeho vzdala a raději pracovala jako uklízečka, než aby schválila sovětskou invazi a zradila tak svoji morální integritu, i když ji o to režim, a tisíce Čechoslováků, žádaly. Ani přes nátlaky jejího manžela a bývalého prezidenta Gustava Husáka Čáslavská nikdy neodvolala svůj podpis, na rozdíl od jiných velkých sportovců jako byli Raška nebo Zátopek, pod peticí Dva tisíce slov, jedním ze dvou nejdůležitějších dokumentů pražského jara, jež se zrodil v Akademii věd s cílem zvýšit povědomí o rostoucím sovětském tlaku na zastavení reforem probíhajících v tehdejším Československu. Avšak statečnou a čestnou byla nejen v těžkých časech. Po sametové revoluci, když již mohlasvobodně řídit vlastní život, odmítla jak zajímavou nabídku stát se velvyslankyní v Japonsku, v zemi, kterou milovala, tak křeslo starosty Prahy. Namísto toho se rozhodla pracovat pro Václava Havla, kterého hluboce obdivovala, ale, jak bylo jejím stylem, také tvrdě kritizovala, pokud to uznala za vhodné. Nikdy mu tak neodpustila, že se po revoluci rozhodl pro cestu smíření se členy starého režimu a že komunistickou stranu nezakázal.

Věra Čáslavská zemřela dne 30. srpna tohoto roku v rodné Praze ve věku 74 let. Po její smrti se zvedla spontánní vlna zármutku, kterou doprovázelo připomenutí jejích pevných morálních pozic. A opět, jak se bohužel děje stále častěji, český prezident Miloš Zeman se neopomněl pokusit o vymazání období sovětského totalitního útlaku a odvážného boje československých disidentů z kolektivních vzpomínek našeho státu. Při vzpomínce na tohoto mimořádného člověka se omezil na pouhé uznání jejích sportovních úspěchů: „Její mimořádné sportovní úspěchy zůstanou v mysli každého z nás navždy.“ Vědomě a úmyslně tak vynechal občanskou a morální odvahu, které kromě slávy stály Čáslavskou i rodinu. Jde o dobře koordinovanou strategii, která tvoří součást českého politického establishmentu snažícího se prostřednictvím zapomnětlivosti a deformace historické paměti dotlačit zemi do starého východního vlivu. To opět dokazuje, jak je důležité připomínat činy těch, kteří měli odvahu říci ne.

Překlad z italštiny: Mgr. Miroslava Ludvíková, historička, Gariwo - Zahrada Spravedlivých, z.s.

Andreas Pieralli, publicista a překladatel, předseda Gariwo - Zahrada Spravedlivých, z.s.

13. září 2016

Totalitarismi

la negazione dell'Uomo nel secolo delle ideologie

Nell'esperienza storica del Novecento emergono due fenomeni speculari e produttivi delle peggiori tragedie del secolo: il fascismo - nella sua versione estrema di nazismo - e il comunismo - nella sua versione estrema di stalinismo.
Entrambi sorretti da una straordinaria e dirompente potenza "ideale" in grado di trasformarsi in forza materiale: l'ideologia, intesa come capacità di fornire una visione complessiva del mondo che spieghi ogni risvolto della vita dell'uomo e gli attribuisca un senso rigidamente inquadrato in quella visione, dalla quale non si può prescindere senza perdere la propria stessa essenza.

leggi tutto