Gariwo: Zahrada Spravedlivých GariwoNetwork

Gariwo | Hledat na tomto webu:

V Praze byl odhalen pomník na počest Jana Palacha

Po pětadvaceti letech konečně našlo své místo dílo na počest Jana Palacha, československého disidenta a mučedníka, který se obětoval na protest proti sovětské okupaci

Pomník na památku oběti Jana Palacha před pražským Rudolfinem na náměstí Jana Palacha

Pomník na památku oběti Jana Palacha před pražským Rudolfinem na náměstí Jana Palacha ČTK

Je třeba říct: lepší pozdě než nikdy. Uplynulo totiž 25 let od toho, kdy v roce 1991 slavný americký architekt českého původu John Hejduk daroval Praze dvě monumentální plastiky, vytvořené z oceli a ze dřeva, ze kterých vyčnívá 49 kovových ostnů. Dva pomníky, dnes pojmenované Dům syna a Dům matky, připomínají zoufalý čin československého studenta Jana Palacha, který se 16. ledna obětoval na Václavském náměstí na protest proti okupaci své země vojsky Varšavské smlouvy, jež se - řízena Sovětským svazem - snažila umlčet aspirace Pražského jara na socialismus s lidskou tváří tím, že nastolí dvacetiletí normalizace.

K vytvoření svého díla se Hejduk inspiroval slovy amerického básníka a spisovatele Davida Shapira, který v roce 1969, když se o Palachově extrémním činu dověděl, napsal: „Astronauté plakali, / nelétali vzhůru, nic nezkoumali. / Moje vlastní matka měla odvahu, dívala se, / byl jsem mrtvý a bylo to tak správně.”

Záležitost s umístěním dvou kvádrů, 2,7 m širokých, 7,3 m vysokých a původně umělcem pojmenovaných Dům sebevraha a Dům matky sebevraha, se roky táhla kvůli byrokratickým komplikacím, politicko-ideologickým sabotážím a urbanistickým překážkám. Na nejvhodnější lokalitě, centrální části náměstí, nesoucího mučedníkovo jméno, totiž umístění bránila ohyzdná větrací šachta metra, nešťastný pozůstatek divokých 90. let, kdy se země, která teprve nedávno předtím znovu získala svobodu, složitě učila spravovat svá veřejná prostranství.

Po několika pokusech se nakonec nalezl kompromis - dílo bylo umístěno do malého parčíku před Uměleckoprůmyslové muzeum. Byť se jedná o méně viditelné místo, snad právě tady by dílo mohlo více - a nejen umělecky - inspirovat desítky studentů architektury, kteří místem každý den procházejí, když jdou navštívit muzeum, často vystavující jejich inovativní a odvážné urbanistické nápady.

Kovové dílo amerického architekta, který zemřel před 15ti lety, antropomorfním způsobem interpretuje Palachův čin - ostny reprezentující plameny směřují ven, tak jako čin mladého studenta směřoval k okolnímu světu a svědomí spoluobčanů. Ostny díla Dům matky jsou naopak sevřené do sebe a symbolizují tak privátní a tichou matčinu bolest.

Je dobře, že takovéto dílo konečně našlo své místo v centrální a tak významné pražské lokalitě. Na náměstí Jana Palacha totiž, kromě již zmíněného muzea, stojí také Rudolfinum a Filozofická fakulta, historicky dějiště protestů a kritického myšlení. Severní stranu náměstí uzavírá řeka Vltava, na jejímž opačném břehu se nachází Malá Strana, kde jsou kousek od sebe sídlo vlády, Poslanecká sněmovna, Senát a Pražský hrad - sídlo prezidenta. Jedná se o historicky a politicky významný moment v současné době, kdy se v některých nejvyšších patrech politiky, ale i kultury a společnosti, objevují touhy po historickém revizionismu a touha po znovunastolení represivních politických praktik a více či méně otevřené diskreditaci velké tradice československého odporu a Havlovy politiky 90. let.

Překlad: Barbora Šupíková

Andreas Pieralli, publicista a překladatel, předseda Gariwo - Zahrada Spravedlivých

10. února 2016




Totalitarismi

la negazione dell'Uomo nel secolo delle ideologie

Nell'esperienza storica del Novecento emergono due fenomeni speculari e produttivi delle peggiori tragedie del secolo: il fascismo - nella sua versione estrema di nazismo - e il comunismo - nella sua versione estrema di stalinismo.
Entrambi sorretti da una straordinaria e dirompente potenza "ideale" in grado di trasformarsi in forza materiale: l'ideologia, intesa come capacità di fornire una visione complessiva del mondo che spieghi ogni risvolto della vita dell'uomo e gli attribuisca un senso rigidamente inquadrato in quella visione, dalla quale non si può prescindere senza perdere la propria stessa essenza.

leggi tutto