Gariwo | Hledat na tomto webu:

"Kultura a umění přišly mnohem dříve než politici"

exkluzivní rozhovor s Dr. Eli Fischerem, předsedou Dr. Fischer Pharmaceuticals a zakladatelem sbírky Art For Peace.

Dr. Eli Fischer

Dr. Eli Fischer

Přinášíme exkluzivní rozhovor s Dr. Eli Fischerem, předsedou Dr. Fischer Pharmaceuticals a zakladatelem sbírky Art For Peace. Tato jedinečná kolekce obsahuje již více než 400 uměleckých děl pocházejících zejména od autorů z Izraele, Egypta, Palestiny nebo Jordánska. Její misí je podpora dialogu o míru a koexistence. Součástí této kolekce je projekt Artists - Messengers of Peace, speciální exhibice, která je k vidění v dvoraně hlavní pošty v Jindřišské ulici do 30. listopadu 2012.

Můžete nám říct něco o Vašich českých kořenech a o Vašem vztahu s Prahou a Českou republikou?
Narodil jsem se v Carlsbadu, dnešních Karlových Varech. Můj děda vystudoval medicínu v Praze, titul získal v roce 1891. Také můj otec vystudoval Karlovu univerzitu v roce 1927. Kdy po Mnichovské dohodě v roce 1938 Sudety připadly Německu, opustili jsme v září roku 1939 náš domov a přijeli do Prahy. Tam jsme čekali 6 měsíců na dokumenty, abychom mohli odcestovat do Palestiny, dnešního Izraele. Byly mi 3 roky. Přicestovali jsme do Tel Avivu 14. března 1939, přesně ve stejném dnu, kdy se Hitler přijel přesunul Prahy. Otec mé matky pocházel z rodiny Bloch. Vlastnili továrnu na porcelán v Eichwaldu, které se dnes jmenuje Dubí. Před válkou byli nuceni ji prodat jednomu nacistovi za pár marek.

Jak často jezdíte dnes do Prahy?
Byl jsem tu dvakrát, nyní je to potřetí. Sestřenice mého otce tu žila, ta byla v Terezíně. Dr. Springer, který si vzal sestřenici mé matky, byl primářem Terezínského ghetta, kde zemřela moje babička.

Jak se zrodil projekt Artists - Messengers of Peace?
V roce 1979, kdy byla podepsána mírová dohoda mezi Egyptem a Izraelem, vzali jsme první den vydání speciálních známek k této události z pošty obálky a poslali je stovce umělců. Požádali je, aby na nich namalovali o míru. Oni tak učinili, my jsme ty obálky posbírali a udělali z nich výstavu. V roce 1994 došlo k další Mírové dohodě mezi Jordánem a Izraelem: Zopakovali jsme stejný proces ještě jednou a poslali obálky novým umělcům. Tentokrát 200 kusů. Poté jsme výstavu vozili po celém světě: v roce 1996 do New Yorku, pak Washington, Miami, Londýn, Paříž, Barcelona, Madrid, Frankfurt, Toky, Nový Zéland a tak dále.. Vydali jsme i knihu. Věnovali jsme ji lidem, o kterých jsme si mysleli, že by mohli pomoci míru, osobnostem jako Shimon Peres, bývalému prezidentovi Izraele Weizmenovi a též jordánskému králi Abdu Alláhovi, jemu otci králi Husaynpvi i Henry Kissingerovi. Dnes díky iniciativě Izraelsko-České obchodní a průmyslové komory ve spolupráci s a Česko Izraelskou smíšenou obchodní komorou a s předsedou představenstva České pošty, který byl v Izraeli, českému velvyslanectví v Izraeli a izraelskému v Praze, po dvou letech práce máme tuto výstavu zde v Praze. U každé inaugurace dbáme na to, aby byli přítomni velvyslanci Izraele, Egypta a Jordánska, a kde je to možné i Palestiny. Myslím si, že to je velmi důležité.

Jak se tento projekt dál vyvíjel?
Jak jsem řekl, začali jsme s obálkami. Pak jsme já a má žena, která byla v tomto směru velmi aktivní dokud nezemřela, pokračovali v nákupu dalších uměleckých děl spojených s mírem. Prostřednictvím velvyslanců několika zemí v Izraeli jsem uspořádali uměleckou soutěž pro děti celého z světa na téma koexistence a míru. Dostali jsme 1500 obrázků od dětí z 15 zemí. Z toho jsme zorganizovali výstavu a darovali jsme ji nemocným dětem, které jsme do soutěže také zapojili. Dnes tyto obrázky visí v deseti izraelských nemocnic.

Bude tato výstava putovat do dalších míst?
Ano. Od 24. září, což je den před Yom Kippurem, nedůležitějším židovským svátkem, bude série 12-ti originálů vystavena do konce října na Zámku Ořechov, blízko Uherského Hradiště. Paní Miroslava Němcová, předsedkyně sněmovny, zde bude zahajovat výstavu o holocaustu.

Dle Vaší zkušenosti, jak byste řekl, že umění pomáhá politice směrem k míru?
Hned na úvodu bych řekl, že v lidských dějinách kultura a umění a spolupráce mezi lidmi přišly mnohem dříve než politici. Dnes jsme svědci několika aktivit mezi izraelskými a palestinskými umělci, ale politici je nepodporují. Bohužel nyní vztahy nejsou tak dobré. Naopak na počátku jsme byli velmi optimističtí. Po dohodě mezi Egyptem a Izraelem jsem byl přesvědčen, že jsme opravdu blízko ke skutečnému míru. Dnes již nejsme tak naivní, Přesto ale věřím, že nakonec k míru dojdeme.

Můžete tedy říct, že Váš business pomáhá umění a že umění pomáhá Vašemu business?
Ano, to je další zajímavá věc. Víte, já jsem průmyslník v oboru léků a kosmetiky. Jsme největší firma v Izraeli. Naše produkty jsou v každé domácnosti. Já si myslím, že umění a podnikání mají hodně společného, protože v mém oboru musíte mít především originální nápady a musíte umět snít. Nejde jen o vědu, jde také o fantazii a v tom se naše práce podobá umění. Také v podnikání, stejně jako v umění, máte hodně napodobitelů. Pomáháme několika umělcům a rozvíjíme s nimi projekt Messengers of Peace, zároveň společně učíme lidi o koexistenci. Tedy umění a podnikání mohou vzájemně spolupracovat.

Jsou nějaké chvíle Vašeho života, na které jste obzvlášť pyšný?
Je jich hodně. Co se týče umění, bylo pro mě velmi vzrušující se sejít s králem Abdem Alláhem a s králem Husaynem a věnovat jim katalog naší kolekce. Pociťoval jsem též silné emoce, když mi chirurgové říkali, že naše produkty pomohli tolika lidem během válečných konfliktů. Co se týče podnikání, jsem velmi hrdý na to, že jsem s 5 000 dolary vybudoval velkou společnost, která má dnes 700 zaměstnanců a specializuje se na oční a kožní lékařství. Prodáváme hojně v arabských oblastech jako je Gaza a West Bank.

Jaké jsou Česko-izraelské vztahy?
Jsou vynikající. Česká republika je země, která nás v Evropě podporuje nejvíce, možná dokonce na světě. Někdy si myslím, že i více než Amerika. Kořeny tohoto přátelství jsou staletí staré a sahají daleko do historie, mám na mysli Kafku, Golema atd. Možná tyto obzvlášť dobré vztahy jsou také spojené s podobným způsobem myšlení a vzájemného pochopení. To, co se stalo nám a to, co se stalo Čechům, je spojeno. Nezáleží na tom, co se přijde. Češi jsou na naší straně.

Andreas Pieralli, publicista a překladatel, předseda Gariwo - Zahrada Spravedlivých

24. září 2012




Naše Rozhovory