Gariwo | Hledat na tomto webu:

Anna Bohatá 1933

Poslední z českých Spravedlivých

Vincent Bohatý a Anna Bohatá

Vincent Bohatý a Anna Bohatá

Mohlo by se zdát, že všechny velké události druhé světové války a šoa jsou dnes již známé. Ve skutečnosti existuje mnoho příběhů, které zapadly a byly z nejrůznějších důvodů zapomenuty: nedochoval se o nich dostatek pramenů, přímí účastníci a pamětníci o svých zážitcích nechtěli vyprávět nebo se jednoduše právě o jejich příběhy nikdo nezajímal. Takové příběhy se objevují většinou náhodou, jsou však o to cennější. Jedním z těch polozapomenutých a nyní objevených příběhů je i příběh o záchraně židovské dívky Mindly Švarcové nejen před německými vojáky, ale také před oddíly ukrajinských banderovců rodinou Bohatých, která byla za svůj čin minulý týden oceněna vysoce ceněným izraelským oceněním Spravedlivý mezi národy.

Mindla Švarcová se narodila v roce 1933 v západní Volyni, ve vesnici Libánovce. Mindla byla třetím dítětem, měla dvě starší sestry, dvojčata, která se narodila v roce 1928. Matka však zemřela krátce po narození dívky. Otec se o dcery nedokázal postarat, a tak se děvčata starali prarodiče, Mindlu si k sobě vzali prarodiče z otcovy strany. Později se otec znovu oženil a dcery si vzal k sobě. Nová manželka si však s mladší dcerou příliš nerozuměla. Dívka tak často utíkala k sousedům, k rodině Bohatých, která jí dávala nejen najíst, ale Mindla u Anny Bohaté našla i emocionální zázemí.

Dne 22. června 1941 nacistické Německo zahájilo operaci Barbarossa a napadlo Sovětský svaz. Na dobytých územích Němci okamžitě započali svoji rasovou politiku. Židé byli rovnou vražděni, anebo transportováni do ghett. Mindla tak byla deportována s celou rodinou do ghetta v Ostrožci.

Anně Bohaté však nebyl osud dívky lhostejný a rozhodla se ji zachránit. Syn Anny, Antonín, díky jehož vzpomínkám bych příběh Mindly objeven, vyprávěl, že matka podplatila ukrajinské stráže ghetta a děvče dostala ven ve voze plném slámy.

Mindla Švarcová u Vincenta a Anny Bohatých přežila osvobození Volyně v roce 1944 i celou válku. V roce 1947 si změnila jméno na Milku Bohatou a Bohatí ji při reemigraci do Československa uvedli jako svou dceru. Ačkoliv válku přežila Perla, jedna z Mindiných sester, a díky pomoci strýce odjela přes USA do Izraele, dívka se rozhodla zůstat se svojí novou rodinou v Československu. Žili na jižní Moravě v obci Strachotín.

Mindla se později jako Emilie Sobotková provdala a měla tři dcery. Stále však udržovala úzký kontakt s rodinou svých zachránců a starala se o ně s láskou a vděčností. Antonín Bohatý se po jejich smrti vzdal jejich statku a hospodářství přenechal Mindle.

Rodina Bohatých měla příznačné jméno: byla bohatá nejen svým duchem, ale zejména svou odvahou a srdcem a riskovala život celé své rodiny. Záchrana lidského života rozhodně patří mezi činy, které by neměly být zapomenuty.

Miroslava Ludvíkova, historička




Spravedliví mezi národy a holocaust

Připomenuti v Jad Vašemu v Zahradě spravedlivých

Stát Izrael založil v padesátých letech Jad Vašem, mauzoleum Jeruzaléma pro připomenutí obětí Hitlerova "finálního řešení". V šedesátých letech byla založena "Komise spravedlivých" s úkolem udělovat titul "Spravedlivý mezi národy" těm, kteří, sic sami nebyli Židy, Židy zachránili v době nacistické perzekuce a v Jad Vašemu byl založena "Zahrada spravedlivých" se stromořadím, kde je každý strom věnován jednomu Spravedlivému. V posledních letech bylo z důvodu nedostatku místa zasazení stromu nahrazeno vyřezáním jména Spravedlivého do hradby Zahrady.

Komise, jejímž předsedou je téměř po třicet let předseda Ústavního soudu Moše Bejski, doposud uznala asi 20 000 Spravedlivých, z nichž jsme některé vybrali.

Nicméně, jak vždy Bejski dodává, Spravedliví jsou mnohem víc než jen úkol Komise, jde o to, je najít a ocenit dříve, než čas smaže všechna svědectví a dokumenty o jejich šlechetných gestech pomoci. Italský případ dokazuje, jak moc je Bejskiho snažení důležité. Vysoké číslo Židů zachráněných před "finálním řešením" je nesrovnatelné s malým počtem italských Spravedlivých uznaných v Jeruzalémě (přibližně 500 do roku 2011).

Proto je důležité upozorňovat na dosud neznámé případy a aktivovat proces Komise, který vede k udělení titulu "Spravedlivý mezi národy".