Gariwo | Hledat na tomto webu:

František Babor a Maria Baborová

Příběh Františka Babora a Marie Baborové

V lednu roku 1945 byly z koncentračního tábora v Osvětimi vypraveny pochody smrti do německého koncentračního tábora Buchenwald. Jedním z vězňů, kteří se těchto strašných pochodů účastnili, byl také polský Žid Shraga Nitzberg (nar. 1924). Když se pochod začátkem dubna pohyboval v okolí Plzně, podařilo se jemu a ještě dalším čtyřem vězňům uprchnout. Uprchlíci se ukryli v lese a tam je našel František Babor. V noci je Babor přivedl do vesnice Vrtbo u Plzně. Čtyři uprchlé vězně ukryl u svých přátel ve vesnici a samotného Shragu vzal k sobě. Společně se svou ženou Marií jej umyli, dali mu čisté oblečení, oholili ho a odvšivili. Baborovým nedlouho před tím zemřel syn Milan a proto Shragu uložili v synově posteli. Baborovi, kterým nahrazoval ztraceného syna, jej takřka adoptovali, stal se členem jejich rodiny.

Shraga, stejně jako čtyři jeho přátelé z pochodu smrti, se v úkrytech šťastně dočkali konce války. V červnu roku 1945 Shraga od Baborových odešel, chtěl začít svůj vlastní nový život. Když bylo jasné, že nikdo další z jeho rodiny válku nepřežil, emigroval do Izraele. Pouto mezi rodinami však pokračovalo nadále a Baborovi se Shragou zůstali v kontaktu.

Titul Spravedlivý mezi národy udělen komisí Yad Vashem 15. března 1990.

Miroslava Ludvíkova, historička




Spravedliví mezi národy a holocaust

Připomenuti v Jad Vašemu v Zahradě spravedlivých

Stát Izrael založil v padesátých letech Jad Vašem, mauzoleum Jeruzaléma pro připomenutí obětí Hitlerova "finálního řešení". V šedesátých letech byla založena "Komise spravedlivých" s úkolem udělovat titul "Spravedlivý mezi národy" těm, kteří, sic sami nebyli Židy, Židy zachránili v době nacistické perzekuce a v Jad Vašemu byl založena "Zahrada spravedlivých" se stromořadím, kde je každý strom věnován jednomu Spravedlivému. V posledních letech bylo z důvodu nedostatku místa zasazení stromu nahrazeno vyřezáním jména Spravedlivého do hradby Zahrady.

Komise, jejímž předsedou je téměř po třicet let předseda Ústavního soudu Moše Bejski, doposud uznala asi 20 000 Spravedlivých, z nichž jsme některé vybrali.

Nicméně, jak vždy Bejski dodává, Spravedliví jsou mnohem víc než jen úkol Komise, jde o to, je najít a ocenit dříve, než čas smaže všechna svědectví a dokumenty o jejich šlechetných gestech pomoci. Italský případ dokazuje, jak moc je Bejskiho snažení důležité. Vysoké číslo Židů zachráněných před "finálním řešením" je nesrovnatelné s malým počtem italských Spravedlivých uznaných v Jeruzalémě (přibližně 500 do roku 2011).

Proto je důležité upozorňovat na dosud neznámé případy a aktivovat proces Komise, který vede k udělení titulu "Spravedlivý mezi národy".