Gariwo | Hledat na tomto webu:

Přemysl Jansa

Přemysl Jansa zachránce historika a novináře Ericha Kulky získal ocenění Spravedlivý mezi národy

Tomáš Kulka s Petrem Jansou

Tomáš Kulka s Petrem Jansou Petr Topič, MAFRA

Životní příběh česko-izraelského spisovatele, historika a novináře Ericha Kulky, autora věhlasných děl literatury o šoa Útěk z tábora smrti, Továrna na smrt či Židé v československé Svobodově armádě, je poměrně známý. I přesto trvalo dalších sedmdesát let, než jeho zachránce Přemysl Jansa získal ocenění Spravedlivý mezi národy.

Jansovi byl tento významný titul udělen jeruzalémským památníkem Yad Vashem již v loňském roce 2014, teprve nyní jej však z rukou izraelského velvyslance Garyho Korenapřevzal jeho syn Petr.

Dnes již Erich Kulka ani Přemysl Jansa nežijí.

Erich Kulka byl zatčen již v roce 1939 gestapem a byl vězněn nejprve na Špilberku, později v koncentračních táborech Dachau, Sachsenhausen, Neuengamme. V roce 1942 byl deportován do vyhlazovacího tábora Auschwitz, kde zůstal až do pochodu smrti v roce 1945. Díky tomu, že Kulka vedl zámečnickou dílnu, poznal celý provoz vyhlazovacího komplexu, a vše po válce detailně popsal.

V lednu 1945 byl společně se svým dvanáctiletým synem Ottem umístěn do pochodu smrti mířícího do Německa. Oběma se podařilo z pochodu uprchnout: Transport zastavil v Ostravě, kde zbídačeným vězňům Červený kříž přivezl kotel kávy. Vězni se vyhrnuli ven, čemuž esesáci nedokázali zabránit. Erich s Ottou se pak svlékli do civilních šatů, které měli pod mundůrem a začali proklepávat kola vlaku, takže vypadali jako drážní zaměstnanci.

Poté se oba dostali do Valašského Meziříčí, kde měl Erich Kulka již z dřívějška spolehlivé kontakty. Ačkoliv několikrát hrozilo, že budou prozrazeni, oba přežili v kůlně Přemysla Jansy, který se o ně staral i přesto, že měl početnou rodinu. Později se Erich vypravil do rodného Vsetína a následně se ukryl u rodiny Frýdlových v horské vesničce Liptály.

Syn Přemysla Jansy se o činech svého otce dozvěděl až právě z knih Ericha Kulky. Podle jeho slov byl otec velmi skromný muž.

Otto Dov Kulka je významným izraelským profesorem, odborníkem na moderní antisemitismus, jeho bratr Tomáš Kulka, narozený až po válce, je profesorem estetiky pražské Karlovy univerzity.

Publikace Ericha Kulky patří mezi nejznámější a nejhodnotnější monografie o šoa.

Miroslava Ludvíkova, historička




Spravedliví mezi národy a holocaust

Připomenuti v Jad Vašemu v Zahradě spravedlivých

Stát Izrael založil v padesátých letech Jad Vašem, mauzoleum Jeruzaléma pro připomenutí obětí Hitlerova "finálního řešení". V šedesátých letech byla založena "Komise spravedlivých" s úkolem udělovat titul "Spravedlivý mezi národy" těm, kteří, sic sami nebyli Židy, Židy zachránili v době nacistické perzekuce a v Jad Vašemu byl založena "Zahrada spravedlivých" se stromořadím, kde je každý strom věnován jednomu Spravedlivému. V posledních letech bylo z důvodu nedostatku místa zasazení stromu nahrazeno vyřezáním jména Spravedlivého do hradby Zahrady.

Komise, jejímž předsedou je téměř po třicet let předseda Ústavního soudu Moše Bejski, doposud uznala asi 20 000 Spravedlivých, z nichž jsme některé vybrali.

Nicméně, jak vždy Bejski dodává, Spravedliví jsou mnohem víc než jen úkol Komise, jde o to, je najít a ocenit dříve, než čas smaže všechna svědectví a dokumenty o jejich šlechetných gestech pomoci. Italský případ dokazuje, jak moc je Bejskiho snažení důležité. Vysoké číslo Židů zachráněných před "finálním řešením" je nesrovnatelné s malým počtem italských Spravedlivých uznaných v Jeruzalémě (přibližně 500 do roku 2011).

Proto je důležité upozorňovat na dosud neznámé případy a aktivovat proces Komise, který vede k udělení titulu "Spravedlivý mezi národy".