Gariwo: Zahrada Spravedlivých GariwoNetwork

Gariwo | Hledat na tomto webu:

Kdo jsme?

Gariwo - Zahrada Spravedlivých v Praze

Kdo jsou SPRAVEDLIVÍ?

Termín Spravedliví byl převzat z Bible, kde se praví, že „kdo zachránil jeden život, jako by zachránil celý svět“, a byl poprvé použit v Izraeli s odkazem na ty, kteří zachraňovali Židy během nacistického pronásledování. Koncept Spravedlnosti byl poté převzat pro připomenutí snahy zabránit vyhlazování arménského obyvatelstva v Turecku v roce 1915 a následně byl rozšířen k označení všech, kteří se snažili nebo se stále snaží zabránit zločinům genocidy, bránili lidská práva v extrémních situacích a bojovali za připomínání minulosti navzdory opakujícím se pokusům o popření pronásledování.

Zrození Gariwa - Milano

Výbor pro Zahradu Spravedlivých – Gariwo, nezisková organizace, zahájila svou činnost v Miláně v roce 1999. Oficiálně byla založena v roce 2001. V roce 2009 se stala neziskovou organizací.

Předsedá jí Gabriele Nissim, historik a autor knih vztahujících se k tématu (Ebrei Invisibili, Neviditelní Židé; L’uomo che fermò Hitler, Muž, který zastavil Hitlera; Il Tribunale del bene, Tribunál dobra; Una bambina contro Stalin, Děvčátko proti Stalinovi; La bontà insensata, Nesmyslná dobrota). Spoluzakladateli byli i Pietro Kuciukian, prezident Mezinárodního výboru Spravedlivých pro Armény, člen Unie Arménů v Itálii, autor knih o arménské genocidě a honorární konzul Arménie v Itálii, dále Urianova Radice a Anna Maria Samuelli. V Sarajevu byla založena Gariwosa, sekce Gariwa pro Bosnu a Hercegovinu (Gardens of the Righteous Worldwide Sarajevo), které předsedá Svetlana Broz.

Zahrady Spravedlivých z celého světa

Zahrady Spravedlivých jsou pamětní místa věnovaná těm, kteří se postavili proti nedodržování lidských práv během nedávné minulosti, poznamenané šířením vyhlazovacích praktik. Po Zahradě Spravedlivých Jad Vašem, památníku holocaustu v Jeruzalémě, se zrodily další zahrady v různých koutech světa jako v Jerevanu, poblíž muzea arménské genocidy, v Miláně, Sarajevu, Polsku a ve Spojných státech. Stromy symbolizují život a vybízejí k jeho ochraně před posly smrti; příklad Spravedlivých se stává výzvou pro lidské svědomí a ukazuje, že i v extrémních situacích je možné nebýt netečný. Z tohoto důvodu lze Zahrady Spravedlivých považovat za vzdělávací paměti nových generací jakožto představitelů historie zítřka, kterým nabízejí nejen varování, ale i schůdnou alternativu a poselství naděje. PRO KAŽDÉHO ČLOVĚKA, KTERÝ ZVOLIL DOBRO, JE TU STROM.

Kdo jsou SPRAVEDLIVÍ?

Termín Spravedliví byl převzat z Bible, kde se praví, že „kdo zachránil jeden život, jako by zachránil celý svět“, a byl poprvé použit v Izraeli s odkazem na ty, kteří zachraňovali Židy během nacistického pronásledování. Koncept Spravedlnosti byl poté převzat pro připomenutí snahy zabránit vyhlazování arménského obyvatelstva v Turecku v roce 1915 a následně byl rozšířen k označení všech, kteří se snažili nebo se stále snaží zabránit zločinům genocidy, bránili lidská práva v extrémních situacích a bojovali za připomínání minulosti navzdory opakujícím se pokusům o popření pronásledování.

Evropský den Spravedlivých

10. května 2012 Evropský parlament schválil návrh Gariwa stanovit 6. březen Evropským dnem Spravedlivých; návrh byl podpořen 388 podpisy. V roce 2003, po založení Zahrady Spravedlivých na některých symbolických místech, jako v Jerevanu a v Arménii, a po návrhu jejího založení v Sarajevu, Gariwo ve spolupráci s milánským magistrátem založilo Zahradu Spravedlivých, která má připomínat ty, kteří se stavěli proti genocidě ve všech částech světa a kteří se ještě dnes staví vůči zločinům proti lidskosti, ať už jsou páchány kdekoliv. Tak se 24. ledna zrodila Zahrada Spravedlivých z celého světa na vrcholku Monte Stella v Miláně a v listopadu 2008 byla zřízena společnost pro spravování zahrady, složná ze členů Gariwa, milánského magistrátu a Unie italských židovských obcí. Mezitím vznikaly zahrady a další místa věnovaná Spravedlivým v různých částech Itálie, jako v Janově, Palermu, Turíně, Linguaglosse a v Levico Terme.

Koncept Spravedlnosti se tak stává dědictvím veškerého lidstva. Termín „Spravedlivý“ není omezen pouze na otázky holocaustu, ale stává se odkazem pro připomenutí všech, kteří se v době vyhlazování a totalitních režimů všemožně snažili bránit lidskou důstojnost. Význam tohoto rozhodnutí se odráží v jednom ze základních kamenů evropské kultury: hodnoty člověka a jeho osobní odpovědnosti.

Gariwo - Zahrada Spravedlivých v Praze

Je úkolem každé země připomenout čas od času vlastní morální hodnoty, ať už jsou velké či malé. Důležité ovšem je - a to je známkou Evropy – aby si každá země všímala nejen vlastní historie, ale aby také připomínala osobnosti z jiných zemí s různými zkušenostmi. Spravedlivý je občanem světa, nemá jednu jedinou vlast. To je také důvod, proč by bylo dobré, aby v Paříži, Londýně nebo v Praze, jak tomu tak je již ve Varšavě, Sofii nebo Jerevanu vznikaly zahrady v upomínku morálně příkladných osobností odporu proti fašismu, ale i těch, kteří se zavázali k obraně Arménů nebo těch, kteří trpěli pro svobodu v době komunismu. Spravedliví sjednocují lidstvo a dávají nám pocit, že jsme sami strůjci vlastního osudu. Učí nás radosti z vlastní moci.