23. srpen je významným dnem evropské historické paměti. Toho dne byl v roce 1939 v Moskvě mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem podepsán pakt Molotov-Ribbentrop, který vlastně otevřel cestu k jedné z nejtemnějších a nejtraumatičtějších událostí minulého století. Letos jsme si připomněli 77. výročí smlouvy o neútočení mezi Hitlerem a Stalinem, která vyústila v deportace, mučení a smrt desítek milionů lidí. Ve střední a východní Evropě utrpení pokračovala pod komunistickou diktaturou zavedenou po skončení války v zemích sovětské sféry vlivu.
Za účelem připomínání obětí lidské zloby schválil Evropský parlament dne 23. září 2008 ustanovení Evropského dne památky obětí všech totalitních a autoritářských režimů, který se pravidelně připomíná od roku 2009. Cílem tohoto usnesení je „uchovávat památku obětí deportací a masového vyhlazování a zároveň posílit demokracii, mír a stabilitu na našem kontinentu“.
Za připomenutí stojí zejména 23. srpen 1989, kdy se u příležitosti 50. výročí podepsání paktu konaly v pobaltských zemích velké demonstrace proti sovětské okupaci, které vstoupily do historie jako Baltský řetěz. Přibližně dva miliony lidí se držely za ruce a vytvořily 600 km dlouhý lidský řetěz mezi Tallinnem, Rigou a Vilniusem, třemi hlavními městy pobaltských států.
Letos zástupci evropských institucí započali oslavy v rámci sedmého ročníku pořádaného pod slovenským předsednictvím v Radě EU u pomníku Brány svobody pod hradem Děvín v Bratislavě. Program připomínek pokračoval ministerskou konferencí na téma obrany demokratických hodnot, základních práv a právního státu, které předsedala ministryně spravedlnosti Slovenské republiky Lucia Žitňanská a které se zúčastnili ministři spravedlnosti a národních institutů paměti zemí Evropské unie. Jedním z témat konference byl také problém nárůstu radikalizace v Evropě.
Jednou z kampaní iniciativy, jíž se letos zúčastnilo 27 institucí z 10 zemí, byla akce podporovaná Evropskou sítí Paměť a solidarita, a to připnutíspeciálního odznaku. Na webových stránkách organizace, sídlící ve Varšavě, www.enrs.eu/august23 naleznete veškeré informace o různých akcích spojených s výročím a historií paktu.
Evropská síť Paměť a solidarita je mezinárodní iniciativou, která si klade za cíl výzkum, dokumentaci a šíření znalostí o evropské historii dvacátého století se zvláštním zaměřením na období diktatur, válek a odporu vůči útlaku. Členskými zeměmi této sítě jsou: Německo, Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Status pozorovatele země mají Rakousko, Lotyšsko, Česká republika a Albánie.
U příležitosti letošních oslav publikujeme níže text usnesení Evropského parlamentu.
Překlad z italštiny: Mgr. Miroslava Ludvíková, historička, Gariwo - Zahrada Spravedlivých, z.s.
Evropský parlament,
- s ohledem na úmluvu Organizace spojených národů o nepromlčitelnosti zločinů proti lidskosti a válečných zločinů,
- s ohledem na následující články úmluvy Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod: článek 1 – povinnost dodržovat lidská práva, článek 2 –právo na život, článek 3 – zákaz mučení a článek 4 –zákaz otroctví a nucené práce,
- s ohledem na usnesení č. 1481 (2006) parlamentního shromáždění Rady Evropy o potřebě odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů,
- s ohledem na článek 116 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že pakt Molotov-Ribbentrop uzavřený mezi Sovětským svazem a Německem dne 23. srpna 1939 rozdělil Evropu na základě tajných dodatečných protokolů na dvě sféry vlivu,
B. vzhledem k tomu, že masové deportace, vraždění a zotročování stalinismem a nacismem spáchané jako akt agrese spadá do kategorie válečných zločinů a zločinů proti lidskosti,
C. vzhledem k tomu, že v souladu s mezinárodním právem válečné zločiny a zločiny proti lidskosti nepodléhají promlčení,
D. vzhledem k tomu, že je o dopadu a významu sovětského systému a okupace pro občany postkomunistických zemí v Evropě málo známo,
E. vzhledem k tomu, že článek 3 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1904/2006/ES ze dne 12 prosince 2006, kterým se zavádí program "Evropa pro občany" na podporu aktivního evropského občanství na období 2007–2013 vybízí k podpoře akce "aktivní evropská paměť", jejímž cílem je zabránění opakování zločinů nacismu a stalinismu,
1. navrhuje, aby byl 23. srpen vyhlášen Evropským dnem památky obětí stalinismu a nacismu s cílem zachovat vzpomínku na oběti masových deportací a vyhlazování a zároveň prohloubit demokracii a podpořit mír a stabilitu na našem kontinentu;
2. pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení spolu se jmény signatářů předal parlamentům členských států.