Evropský parlament ustanovil 6. březen jako Evropský den spravedlivých. Dnem 10.5.2012 písemnou deklaraci podpořilo 388 europoslanců. Nyní si tak celá Evropa bude v tento den připomínat památku všech spravedlivých lidí, kteří se nebáli riskovat životy, aby hájili svobodu obětí totalitních režimů.

Na podporu apelu uspořádalo občanské sdružení Art for Public ve spolupráci s italskou organizací Gariwo dne 8. února 2012 v Obecním domě v Praze konferenci "Dědictví Václava Havla, Charty 77 a Evropský den spravedlivých“, jejímž účelem bylo seznámit širokou veřejnost se zmíněnou iniciativou.

Během setkání vystoupili významní řečníci: Milan Horáček, česko-německý politik a bývalý europoslanec, Daniel Kroupa, filozof a signatář Charty 77,Pavel Bratinka, taktéž signatář Charty, a Gabriele Nissim, italský novinář, spisovatel a zakladatel iniciativy.

Právě Gabriele Nissim představil v Praze úplně poprvé doposud utajovaný dokument o Václavu Havlovi a Chartě 77 nazvaný "Mladí antipolitici", který tajně natočil při návštěvě Prahy v roce 1986.

Akce dostala záštitu od Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 a Knihovny Václava Havla.

"Schválení písemného prohlášení č. 3/2012 navrženého organizací Gariwo je historickým milníkem, protože se jedná o první deklaraci Evropského parlamentu ve věci obrany proti genocidě," zdůraznil význam tohoto okamžiku Gabriele Nissim. Radost nad úspěchem iniciativy vyjádřila také Monika Burian Jourdan, předsedkyně občanského sdružení Art for Public: "Jde o zcela zásadní projekt, který přesně naplňuje vizi naší organizace, a to přinášet umění a kulturu lidem, a to v co nejširším kontextu." Obdobně se vyjádřil i Andreas Pieralli, projektový manažer české konference, který připomněl politický rozměr pro Českou republiku: "Jsem hrdý, že jsem dostal příležitost napomáhat tomuto chvályhodnému projektu. Myslím si, že zkušenost Gabriela Nissima, který se v Praze v roce 1986 setkal s lidmi kolem Charty 77, kteří se (často navzdory velké vzdálenosti) setkávali a diskutovali, je důležitým odkazem i pro dnešní složitou politickou situaci."

Vyhlášení Evropského dne spravedlivých je důležitým krokem v prosazování základních lidských práv a ochrany lidské svobody a důstojnosti. Překonáním takových překážek (jakými jsou například neochota některých politiků připsat univerzální rozměr židovské genocidě, uznat arménskou genocidu nebo porovnat nacistické koncentrační tábory a komunistické gulagy) poukazuje Evropský parlament na dialog a na vzájemný respekt, jako na nevyhnutelný prostředek řešení kulturní a politické krize.