Gariwo | Hledat na tomto webu:

Karla Weissová-Andelová 1908

Karla Weissová, švadlena, která zachránila malého židovského chlapce v Terezíne

Karla Weissová-Andělová

Karla Weissová-Andělová

Karla Andělová (nar. 1908) se vyučila dámskou krejčovou a v Praze si otevřela krejčovský salon. V polovině 30. let minulého století potkala Ferdinanda Weisse, mladíka židovského původu, kterého přijala do podnájmu. Ferdinand Weiss pocházel z Podkarpatské Rusy a v Praze měl obchod s ortopedickou obuví. Během let se z nich stali blízcí přátelé. Spolu také podnikali různé výlety, především ve společnosti Weissových židovských přátel. Když byli pryč z bytu, používal jej Karlin známý k psaní a kopírování protinacistických materiálů. Andělová také ve svém bytě uschovávala majetek těch Židů, kteří již byli deportováni.

Jednoho dne vtrhlo do bytu Andělové Gestapo a zatklo Karlu i Ferdinanda. Během vyšetřovací vazby se Karle podařilo přesvědčit Ferdinanda, aby se k ničemu nepřiznával, že proti ní jako proti árijce nebude postupováno tak tvrdě. Weiss na dohodu přistoupil a byl propuštěn z vazby. Andělová byla odsouzena ke třem a půl letům žaláře. Několik měsíců strávila Karla Andělová ve věznici na Pankráci, poté byla převezena do věznice v Drážďanech a ve Waldheimu. Po odpykání trestu však Gestapo Andělovou nepropustilo, převezlo ji do Malé pevnosti v Terezíně a odtud do ženského koncentračního tábora Ravensbrück. Zde Karla Andělová potkala malého židovského chlapce, kterého vzala pod svá ochranná křídla, starala se o něj a opatřovala mu jídlo.

Po konci války vzala Karla chlapce s sebou do Prahy. V Praze se potkala s Ferdinandem Weissem. Ani jemu se osud židovského obyvatelstva nevyhnul: v roce 1941 byl odtransportován do Terezína. Osvobozen byl v Friedland.

Karla Andělová a Ferdinand Weiss se po válce vzali a později emigrovali do Izraele.

Titul Spravedlivý mezi národy udělen komisí Yad Vashem 30. května 1978.




Spravedliví mezi národy a holocaust

Připomenuti v Jad Vašemu v Zahradě spravedlivých

Stát Izrael založil v padesátých letech Jad Vašem, mauzoleum Jeruzaléma pro připomenutí obětí Hitlerova "finálního řešení". V šedesátých letech byla založena "Komise spravedlivých" s úkolem udělovat titul "Spravedlivý mezi národy" těm, kteří, sic sami nebyli Židy, Židy zachránili v době nacistické perzekuce a v Jad Vašemu byl založena "Zahrada spravedlivých" se stromořadím, kde je každý strom věnován jednomu Spravedlivému. V posledních letech bylo z důvodu nedostatku místa zasazení stromu nahrazeno vyřezáním jména Spravedlivého do hradby Zahrady.

Komise, jejímž předsedou je téměř po třicet let předseda Ústavního soudu Moše Bejski, doposud uznala asi 20 000 Spravedlivých, z nichž jsme některé vybrali.

Nicméně, jak vždy Bejski dodává, Spravedliví jsou mnohem víc než jen úkol Komise, jde o to, je najít a ocenit dříve, než čas smaže všechna svědectví a dokumenty o jejich šlechetných gestech pomoci. Italský případ dokazuje, jak moc je Bejskiho snažení důležité. Vysoké číslo Židů zachráněných před "finálním řešením" je nesrovnatelné s malým počtem italských Spravedlivých uznaných v Jeruzalémě (přibližně 500 do roku 2011).

Proto je důležité upozorňovat na dosud neznámé případy a aktivovat proces Komise, který vede k udělení titulu "Spravedlivý mezi národy".